Nové Peru, nebo pouze nový prezident aneb Jihoamerické domino - 27-7- 2011
"Myslím,
že to, co se odehrálo v Latinské Americe za
posledních deset let, je pravděpodobně nejvíc
vzrušující a nejpozitivnější vývoj na celém
světě"
Noam
Chomsky
Za mnoha
horami, řekami, moři a Oceánem je pro nezůčastněné a neúčastné, exotická,
bezvýznamná země Peru, která je však ve skutečnosti na jihoamerické šachovnici
mimořádně důležitá. V této zemi se konaly dvoukolové volby, které
byly v zájmových kruzích bedlivě sledovány a neúspěšně dirigovány. Ve druhém kole zvítězil a 28.července nastupuje do
presidentského úřadu „Zlý sen Oligarchie“
s barvitou minulostí, Ollanta Moisés
Humala Tasso, nar. 26.6. 1962 v Ayacucho, druhý ze sedmi dětí, kečuánského
původu po otci, italského po řízné matce. Navštěvoval nejprve japonsko-peruánskou školu La Union
v Limě. V letech 1980 –1984 vojenskou školu Escuela Militar de Chorrillos. V roce 1983, pětitýdenní
program na SOA - U.S. School of the Americas – E scuela de
las Américas ( ! ) ve Fort Gulick v Panama Canal Zone, známé také coby „Škola zabijáků . V roce 1992
bojoval proti Sendero Luminoso del
combate znamé také jako Shining Path,
Světlá stezka boje, vedené proslulým,
bojovným profesorem filosofie, Abimaelem Guzmánem (celým jménem Manuel Rubén Abimael Guzmán Reynoso, známý též coby Presidente Gonzalo , Camarado Gonzalo či Puka
Inti – Rudé srdce (viz poutavý film Johna Malkoviche”The Dancer Upstairs” ) a tři roky později se
zůčastnil války s Ekvádorem tzv. La
Guerra del Cenepa nebo též Guerra
de Tiwinza. V říjnu 2000 Ollanta Humala a jeho bratr Antauro
vedli povstání proti prezidentovi Alberto Fujimori; jehož dcera byla největším Ollantovým
protivníkem v letošních volbách. V roce 2002, ukončil kurz
národní obrany v Centro de Altos
Estudios Militares a graduoval v oboru politických věd na Pontificia Universidad Católica del Perú
v Limě. V prezidentských volbých kandidoval poprve v roce 2006,
tehdy ho však porazil Alan Gabriel Ludwig
García Pérez, první vítězný kandidát za sebezrazující stranu APRA (Alianza Popular Revolucionaria Americana),
kterou založil mysticizující politický mág, spiritualista a synkretický, temný
filozof Víctor Raúl Haya de la Torre.
Garcia byl poprvé prezident v letech 1985 – 1990. Pro své mládí zvaný latinskoamerický Kennedy. Jeho vláda
byla takového druhu a rázu, že musel do exilu, obviněn z korupce a dokonce
i z příkazů k vraždám. Uvádí se, že Garcia v tomto presidentském
období nařídil masakr stovek zajatých příslušníků povstalecké gerilové
organizace Sendero Luminoso ve věznicích El Frontòn, Lurigancho a Los
Molinos. Zanechal za sebou rovněž rekordní hyperinflaci. Původní měna
Sol („slunce“) byla v roce 1985
nahrazena inti (jméno boha Slunce Inků)
v poměru 1000 soles = 1 Inti a Inti
bylo 1. července 1991 nahrazeno měnou Nuevo sol
(„nové slunce”). v poměru 1 milion inti = 1 nuevo sol. Přesto se stal
prezidentem znovu v roce 2006. Ve svém druhém prezidentském období měl také
svůj další
masakr, ale také hospodářské úspěchy. Strana APRA je členem
Socialistické Internacionály a socialistická zůstává, jak vidno, jen pro
důvěřivé. Nebo přechytralé.
Rodina Humalů
je politicky velice aktivní, různorodá
a celkově výrazná. Oceňuje a zdůrazňuje hodnoty civilizací a kultur Peru. Proto
důsledně a předvídavě většina dětí hlavy rodiny Isaaca Humaly a
jeho manželky Eleny Tasso má jména z historie Inků, Ollanta, Pachacutec, Ima Sumac, Cusi
Coyllur, Antauro a byly pochopitelně vedeny k vůdčím rolím. Ollanta
Humala zase dal svým třem dětem jména indiánská. Nejstarší, osmiletá dcera se
jmenuje Illary, což
v kečuánštině znamená Úsvit,
nebo Svítání. Mladší, šestiletá dcera se jmenuje Nayra, v aymarském jazyce
to znamená „Se světlem v tvých
očích“ a půlroční syn se jmenuje Samin, což v kečuánštině
znamená přibližně “Ten kdo přináší mír a
pokoj”. Ollanta bývá stereotypně a chórově označován za levicového
nacionalistu, zpravidla bez bližšího vysvětlení co tím má být řečeno. Rovněž
byl označen za Lula peruano, tedy
peruánskou obdobu předešlého, umírněného brazilského prezidenta, který coby
ukazatel zčásti nahradil stařičkého Fidela. Mimo dobře informované kruhy se
šeptá, že Ollantova výhra do budoucna znamená pro jeho krásnou manželku Nadine
následnictví v prezidentství. Jak rozhodnuto “světovou levičáckou ideopolitickou centrálou“, která financuje
lokální padouchy s globálními cíli. S humorem tohoto typu, bez zábran
a bez hranic se můžeme setkat v zahraničním i českém tisku. Současně
s prezidentem byla zvolena Vicepresidenta electa de Perú
tj. 1. Viceprezidentka Marisol
Espinoza Cruz (nar.31.7.1967 ) a 2. Viceprezident - Omar Karim Chehade Moya (nar. 8.11. 1970) zde.
Ollanta ač pouze „ presidente electo“
stačil navštívit několik zemí. Především důležitou Brazílii, která se pochopitelně
z jeho vítězství nemálo raduje. Ekonomický a strategický význam je pro ni zcela prvořadý . Pro Latinskou Ameriku jako celek také
jeho význam kulturní a spirituální. Jako další navštívil, uvedeno
v abecedním pořadí, Argentinu, Bolívii, Chile, Ekvádor, Kolumbii, Kubu,
Mexiko, Paraguay, Uruguay a Venezuelu, kde se setkal s prezidentem Chavezem před jeho cestou Kubu a poté rovněž
">Kubu
">Kubu
Pochopitelně navštívil také Spojené státy, které
Latinskou Ameriku pomalu ztrácejí: „Ta se
stává nejen pro ně, ale i pro světovou Nadtřídu nebezpečnou. A spolu
s několikerým Čtvrtým světem bez hranic.....a zbytnělým podproletariátem
podřazených a funkčně vymezených zemí a sociálních enkláv, je bořitelem
jistot pro znehybnělý, domestikovaný proletariát Prvního světa a beznadějí pro
dezorientovaný proletariát Půldruhého či i Půltřetího světa
post-komunistického svěřeneckého území.“
Integrace je nutným předpokladem nezávislosti
V Bolívii Ollanta s Evo
Moralesem nebezpečně nadhodili možnost obnovy konfederace Bolívie a Peru. Tuto Konfederaci by bezpochyby
uvítali Aymarové, Kečuové a ostatní indigenní národy,
které vytvářejí svojí vlastní nestátní společnost , odmítají "mechanisms dominance" a
chtějí odstranit "struktury sociální
kontroly".
Politická přesmyčka
Protože Humalova aliance pěti politických stran Alianza Gana Perú
nemá potřebnou většinu v Kongresu, spojila se Alianza Perú Posible (strany Perú Posible- PP, Acción Popular- AP a křesťansko-demokratická Somos
Perú, SP) politicky zcela odlišného protikandidáta a
ex-prezidenta Alejandra Toleda (Alejandro
Celestino Toledo Manrique), čímž vznikla majoritní Alianza Perú Posible-Gana Perú. Tak tedy “možné Peru vítězí“ a hned na začátku máme místně typickou politickou
přesmyčku. Spojenec z nouze, A.Toledo se nechal slyšet, že
nedovolí, aby se z Peru stala nová Venezuela nebo Nikaragua. Dál naštěstí
nevidí.
Latinská Amerika zůstává
...”laboratórium mnohých
utopických európskych ideálov, Amerika utopických socialistov, socialistov,
apristov, robotníckych rád a domorodých filozofií, Amerika anarchistov,
anarchosyndikalistov, zapatistov, indigenistov, kooperativistov,
anarchokresťanov či komunistov, ktorí dokázali z celkom novej,
svojráznej periférnej perspektívy spochybniť aj dogmatickosť eurocentrických
prvkov marxizmu. Periférna, neznáma, obchádzaná Amerika, predstavuje dnes
tú bláznivú, delirickú nádej ľudstva vyplývajúcu z obrovského hnevu
nevyhnutného pre vôľu meniť spoločnosť„
Silvia Ruppeldtová
a současně se stává (spolu se zeměmi BRICS)
možností pro aplikaci nové převratné technologie
5.K –vlny (viz Ilona Švihlíková, Svět se
»zasekl« na konci 4. Kondratěvovy vlny
) aniž by se něčeho podstatného musela vzdát .
A prezident Ollanta Humala?
Zahájí
novou epochu, vrátí Peru do budoucnosti, zadrží kulturní erozi nebo
jen projde šedí reálpolitiky a houštinami dohod a zdařilých
nebo nezdařilých a nezdárných kompromisů? Umožní hnutí indigenního lidu a
naddějiných společenství nového života?
“Globalizující valcíři se nemusí
obávat západoevropské levice, ta už dávno nemá žádnou, ani zárodečnou kosmovizi. Nemá ani program integrálního socialismu. A co je horší, ani je nepostrádá. Opravněné
obavy však mohou mít z těch, kteří dokázali být po staletí
podprivilegovanými, nejsou zasaženi ani snadno zasažitelní banalitou kulturní
hegemonie a jejichž kosmovize je funkční a transformovatelná.
Cestou a cílem v Jižní Americe nemůže být etická a ideová libovůle
postmodernismu, znevolňující multikulturalismus, ale pluriverzní a
plurikulturní společnost, alternativní a resistentní vůčí svodům
dehumanizujících anti - vizí zbytnělého pankapitalismu.
Doplňky, dodatky, odkazy
Volby v
Peru coby možnost nebanálního střetu civilizací aneb Zvolna do pravoleva?
Čili Zůstane Avatar rudý ?
Leftist tide finally reaches
Peru - zítra, včera a dnes I.
Prezident je indigenista, chavista, etnocacerista,
lulista, humalista, levicový nacionalista a pravolevý populista čili další
bojiště!
SPRINGEROVÁ, Pavlína; ŠPIČANOVÁ, Lenka. Peruánská
guerillová hnutí: Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnost
viděno odjinud
Komentáře