DODATKY A ZDROJE
DODATKY A ZDROJE
podíl dr bohumíra šmerala na vzniku hesla dělnické vlády v letech ...
O významu
tzv. “šmeralismu”! v době prvních boju KSC
|
Religions/Confessions
|
in all of Austria-Hungary
|
Austrian
part |
Hungarian
part |
Bosnia and
Herzegovina |
|
76.6%
|
90.9%
|
61.8%
|
22.9%
|
|
|
8.9%
|
2.1%
|
19.0%
|
0.3%
|
|
|
8.7%
|
2.3%
|
14.3%
|
43.5%
|
|
|
4.4%
|
4.7%
|
4.9%
|
0.6%
|
|
|
1.3%
|
0%
|
0%
|
32.7%
|
Ethnic and religious composition of Austria-Hungary - Wikipedia
Neodvislá strana komunistická v CSR
Luther a antisemitismus
František kníže Thun
- Jan Galandauer |
Kramářova Ústava Slovanské říše
.Slovanský Svaz nazývaný
Slovanskou Říší tvoří: Ruská Říše, Carství (království) Polské, Carství
(království) České, Carství Bulharské, Království Srbské, Království
Černohorské.
II.Císař Všech Slovanů a celé
Rusi, Car Polský, Car Český, reprezentuje Slovanskou Říši před ostatními
velmocemi, vyhlašuje jménem říše válku a uzavírá mír, spojenectví a smlouvy s
jinými Velmocemi, jmenuje a přijímá diplomatické zástupce, jmenuje společné
ministry války a námořnictví, a také ministra věcí zahraničních, který je
současně říšským kancléřem....
III.Do kompetence Říšského
zákonodárství náleží:
- Obchodní smlouvy a celní tarify.
- Míry a váhy, peněžní systém a ustanovení o vydání papírových peněz.
- Zákony o obchodním loďstvu a konzulátech.
- Obecná ustanovení o poště, telegrafu a telefonu, jejich obecné tarify a taxy.
- Obecná ustanovení o železnicích k zajištění nezávadného spojení, k dopravě zboží a jednoty tarifů.
- Armáda a loďstvo.
- Říšský rozpočet. ...
V. Říšská Rada sestává ze
zástupců členů Svazu. Ruská Říše má např. 25, Carství Polské 5, Carství České
4, Srbsko 4, Bulharsko 3 a Černá Hora 1 hlas. Členy Říšské Rady jmenují
panovníci spojeneckých států. Zástupce Carství Polského a Českého jmenuje podle
návrhu Náměstků těchto zemí Císař jako Car Polský a Český. ...
VIII. Říšská Duma sestává z
300 členů, např.: 175 z Ruské Říše, 40 z Carství Polského, 30 z Carství
Českého, 30 ze Srbska, 20 z Bulharska, 5 z Černé Hory. Členy Říšské Dumy volí
Státní rada a Státní Duma Ruské Říše, sněm polský a český, skupština srbská a
černohorská a bulharské národní shromáždění.
IX. Slovanská Říše představuje
jediné obchodní a celní území se společnou celní hranicí. Veškeré zboží může
být volně převáženo z jednoho spojeného státu do druhého a nepodléhá jiným clům
a daním než těm, kterým podléhají výrobky dané země. ...
XVI. Občané všech spojených
států požívají ve všech spojených státech práv místních občanů, ale podrobují
se v každém státě všem povinnostem a omezením, předepsaným místními zákony nebo
policejními předpisy. ...
XVIII. Ve všech neruských
zemích Svazuje povinné vyučování ruštině počínajíc druhou třídou obecných škol.
Na školách středních se vyučuje ruštině a ruská literatura rusky. Na vysokých školách musí býti stolice ruštiny,
ruských dějin a literatury. Přednášky z těchto oborů, přednášené rusky, jsou
povinné pro všechny posluchače.
XIX. Vojenská služba je stejná pro všechny země Slovanské Říše a stanoví
se Říšským zákonem; rovněž tak i kontingenty jednotlivých států. Společné
výdaje na armádu a loďstvo, pokud se nekryjí celními poplatky, rozpočítávají se
podle počtu obyvatel jednotlivých států. Carství České a Carství Polské platí
během prvních 25 let více než ostatní členové Svazu...
Velící řečí v celé armádě a loďstvu Říše je ruština. Všichni důstojníci
jsou povinni znát rusky. ...
XX. Císař, jako Car Polský a Český, jmenuje v obou Carstvích náměstky,
kteří za jeho nepřítomnosti jsou náčelníky občanské správy země. ...
Carství Polské a České se
spravují způsobem konstitučním dvěma sněmovnami a ministry, odpovědnými Carovi
a Sněmovnám.
II. SLOVANSKÁ ŘÍŠE A JEJÍ SOUSEDÉ
Carství české sestává z:
- Území Království českého, Markrabství moravského a západní části Rakouského Slezska.
- Jihozápadního pohraničí Pruského Slezska, kde se ještě zachoval český živel (hrabství Kladské aj.).
- Země srbsko-lužické ve východním Sasku a pruských okresů přiléhajících na severu.
- Slovenských území severního Uherska, jejichž jižní hranice jde po středním Dunaji od Bratislavy k Vyšehradu pod Budapeští a dále po přímé linii na východ k hranici Uherské Rusi a Západní Haliče.
Obyvatelstvo Carství čítá 15
miliónů, z nichž je 10 miliónů Čechoslováků, 1 1/2 mil. pomaďarštěných Slováků
a poněmčených Čechů, schopných znovu přihlásit se k svému plemeni, 3 mil. Němců
a asi 1/2 mil. Židů. ...
ZDROJ:
ČAPKA, František. Zrod ČSR v datech a událostech. Olomučany : CERM Akademické
nakladatelství s.r.o., 1998. 40 s. ISBN 80-7204-04-X.
http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/kramarova-ustava-slovanske-rise/
Ivo Šebestík,
Království nebeské se údajně otvírá i těm, kteří „nevědí, co činí“
"Ve vlně
austrofobie, zaplavující tehdejší Československo, bylo mnoho lidí ochotno vidět
ve Švejkovi pouze karikaturu "rakušáctví" či snahu o
"odrakouštění". Přitom jim jaksi unikalo Haškovo anarchistické ego..."
Lubomír Uhlíř
Žižka
& Švejk - společnost s ručením velmi omezeným
|
Sociální demokracie je
nejstarší politickou stranou v České republice.
|
Rio
Preisner
Václav
Chyský,Po stopách konceptů střední
Evropy 19. a počátku 20. století se zaměřením na „Mitteleuropu“Friedricha Naumanna
Jediný
pokus o vyrovnání , který se jakž takž podařil, bylo moravské
vyrovnání z roku 1905. Jeho
iniciátorem byl moravský Němec dr. Karl Renner. Vycházel z pojetí národa
jako svazku stejně smýšlejících a stejně žijících lidí, kteří nemusí mít nutně
touž národnost. Zavedl na Moravě národní katastry jako základ pro volby do
moravského zemského sněmu. V zájmu národnostního vyrovnání se moravští
Němci vzdali svého privilegovaného postavení v zemském sněmu a přiznali
moravským Čechům většinu vzhledem k počtu obyvatel. Došlo k dohodě o
rozdělení zemské školní rady na německou a českou sekci a o zavedení obojího
jazyka v autonomních úřadech. moravským Čechům většinu vzhledem
k počtu obyvatel. Došlo k dohodě o rozdělení zemské školní rady na
německou a českou sekci a o zavedení obojího jazyka v autonomních úřadech.
Rakouská vláda, které němečtí
nacionalisté hrozili ztrátou důvěry, nevyhoví-li jejich
požadavkům, vydala v květnu 1918 výnos, kterým ohlásila zřízení samosprávné
provincie Deutschböhmen. Německé politické strany okamžitě začínají
spolupracovat na přípravách k realizaci vládních nařízení. Do společného
výboru vyslala dva zástupce i německá sociální demokracie.
Podle zmíněného květnového nařízení
rakouské vlády má být od 1. ledna 1919 zavedeno v Čechách krajské zřízení.
Na základě národnostního principu se má zřídit 11 krajů, přičemž německé mají
být od českých odděleny a podřízeny zvláštním, na sobě nezávislým zemským
vládám. Političtí představitelé německé menšiny v Čechách vzhledem k
pokračujícímu rozkladu rakousko-uherské říše naléhali na urychlenou realizaci
připravených opatření. Koncem září dosáhli rozdělení zemské správní komise
na českou a německou, avšak dál se již se svými požadavky nedostali.
Zhroucení habsburské monarchie nedokáže zadržet ani říjnový manifest nového
císaře Karla, který v roce 1916 nastoupil na trůn po zemřelém Františku
Josefovi. Ohlašuje federalistickou přestavbu říše
Rennerův systém
.....Lokální
správní orgány jsou ovšem rozděleny na národní sekce pouze v oborech
příslušejících národní sféře (tedy především obory kulturní), ostatní obory,
tedy jejich oddělení správy, jsou nadnárodní, obsazené ovšem úředníky národní
příslušnosti v poměru odpovídajícím poměru národností obyvatelstva.
Rennerův systém je tedy kombinací teritoriálního (pro jednonárodní oblasti) a personálního (pro smíšené oblasti) principu.
Rennerův systém je tedy kombinací teritoriálního (pro jednonárodní oblasti) a personálního (pro smíšené oblasti) principu.
(Starší
verze Rennerova návrhu, jak je formulovaná v Brněnském programu Sociálně
demokratické strany Rakouska z roku 1899 [BERCHTOLD 1967, 144 n], se o
smíšených oblastech nezmiňuje.)
Národní
korporace
Obyvatelé jednonárodních správních území jednoho národa a příslušníci téhož národa ve smíšených územích tvoří národ jakožto personální svaz, který je personální korporací. Patří k němu také příslušníci tohoto národa žijící v jiných územích státu; nemají tam sice svoji národní organizaci ve svém bydlišti, ale požívají zde, jako ostatně na půdě celého státu, tedy i v oblastech jiných národů, národní ochrany (čemuž tak v době návrhu, jak zdůrazňuje Renner, v Rakousku není).
Všechny správní jednotky jednoho národa, spolu s jeho dílem správy ve smíšených oblastech, tvoří národní korporaci, respektive korporace na různých úrovních, s vlastní legislativou a exekutivou. Nejvyšším správním orgánem národa je volený užší výbor, národní rada.
Ùzemně správní orgány mají dvě funkce současně: některá jejich oddělení jsou státními správními orgány a jiná jsou orgány národní samosprávy, a to jak v jednonárodních správních oblastech, tak ve vícenárodních; tam jsou navíc orgány samosprávy obou nebo všech tam žijících národů.
Vztah národních a státních struktur
V rozdělení moci obou principů se jedná především o vztah kompetencí. Celostátní kompetenci náleží reprezentace státní svrchovanosti, dále vojenská moc, která zůstává nedílná, národům připadá právo na její pomoc; také soudní svrchovanost patří k ústředním pravomocem, stejně jako finanční svrchovanost, dále personální svrchovanost, tedy právo udílet pokyny a zákazy pro jednání osob, zatýkat je atd., vykonávání tohoto práva je ale přeneseno na národní moc. Uřední právo jako moc pověřovat osoby posty ve správním aparátu je kompetencí vždy nadřízené úrovně správy, v každé oblasti moci odděleně, tedy státní, územní a národní, přičemž nejvyšší úroveň je volená a na všech úrovních musí být brán ohled na národnost, tedy na převážný jazyk kompetence
dotyčného a na poměrné
zastoupení národností.
Teritoriální (zemská) kompetence disponuje územím a věcmi na něm se nacházejícími, což zahrnuje hospodářství a jeho regulaci. Národní kompetence se vztahuje na osoby v jejich kulturní dimenzi, tedy vzdělání, zprostředkování kultury veřejnosti, kulturní ústavy; jí je také přeneseno vykonávání státní personální moci
Vrcholným zákonodárným orgánem státu je dvoukomorový parlament. První komora sestává ze zástupců národů a teritorií, tedy nejspíše jejich parlamentů, druhá je tvořena poslanci vzešlými ze všeobecn?ch celostátních voleb bez ohledu na národnosti.
Vícenárodní stát bude tak nejen de facto, nýbrž i de iure kondominiem jeho národů, tedy federací, spolkovým státem národů. Dosavadní politický zápas národních stran v něm bude nahrazen právním procesem národních korporací před ústavním soudem. Politická scéna, osvobozená od národnostních bojů, se může věnovat svým vlastním úkolům.
Na základě teoretických prací a publikací Karla Rennera i jeho osobního působení přijal sjezd Rakouské sociálně demokratické strany dělnické na svém sjezdu v Brně v září 1899 za program strany a cíl dělnického hnutí shora opsaný plán přeměny Rakouska ve federaci národů.
... Nezdůrazňovali jsme zde možnost či záhodnost
aplikace Rennerova programu na meziválečné Československo. Je ale zřejmé, že
Rennerova kritika starého rakouského zřízení se vztahuje i na tento stát, a to
dokonce zesíleně, neboť byl na rozdíl od Rakouska státem deklarovaně
národním se zavedeným státním jazykem.
.
Nebylo
prokázáno a dokázáno, jak by se Rennerův program v mnohonárodním rakouském
velkostátu osvědčil, podle většiny odhadů - velmi dobře.
Podobné
šance by měl v poválečném mnohonárodním Československu, které ale volilo cestu
národního státu s národnostními menšinami
(zdůraznění
jm. )
Ladislav Josef Beran, Systémy, projekty a návrhy zřízení pro soužití etnik
Struktury pro národnostní mír - projekt Karla Rennera a Moravské vyrovnání 1905
Ladislav Josef Beran
Austromarxismu a pesonální
unie
česká strana realistů, jejímž vůdcem v té době byl T. G.
Masaryk, považovala české státní právo ve své nejradikálnější podobě za utopii
a přikláněla se k národnostnímu správnímu dělení).
Ukrainian People's Republic (Central Victory)
Ukrainian People's
Republic - Wikipedia
Monarchie -- prirozená volba levicáka | 18. 1. 2013 | Britské listy
Bohumír Smeral osobnost, která by
nemela zapadnout do zapomnení
28.ríjen
1918 Jan Werich - YouTube
Ceši bojovali hrdinne za
Rakousko-Uhersko, ale první republika to tutlala
Strana mírného pokroku v
mezích zákona – Wikipedie
Komentáře