Ti, kteří očekávají Velkou revoluci v roce 2010 - 20. 12. 2008
- See more at: http://blisty.cz/art/44329.html#sthash.sdev7w97.dpuf
Přišlo to nečekaně, jako
dáreček k vánocům. V Salvadoru, hlavním městě brazilského státu Bahia (o jehož
obyvatelích kolují anekdoty obdobného typu jako v bývalé Jugoslávii o
Černohorcích) se 16.prosince 2008 představitelé členských států Unasul -
Unasur, neboli Spojených národů Jižní Ameriky, usnesli na vytvoření Conselho
de Defesa tj. Rady obrany.
Členskými státy jsou República Argentina,
República da Bolívia, República Federativa do Brasil, República do Chile,
República da Colômbia, República do Equador, República Cooperativista da
Guiana, República do Paraguai, República do Peru, República do Suriname,
República Oriental do Uruguai a República Bolivariana da Venezuela.
Pozorovateli jsou Panama a Mexiko.
Současně probíhá jednání integrované
ekonomické organizace Mercosul, jehož se zúčastnil i kubánský prezident Raul
Castro. Neěekané nebylo, že se Hugo Chavez vyjádřil k hodům botami na
živý americký terč v Bagdádu. Nečekané bylo, JAK se vyjádřil. Decentně. Ocenil
odvahu pachatele, ale rovněž Bushovy reflexy. Když svého času v OSN
neomylně zaznamenal po Bushově vystoupení zápach pekelné síry, zažehnal
nebezpečí spasitelným znamením kříže a upozornil zasedající na děsivou
skutečnost, nekompromisně upřímným označením GWB za ďábla, prohlásil ekvádorský
prezident Rafael Vicente Correa Delgado, že to bylo nefér vůči ďáblu.
My se v tom v Jižní Americe
vyznáme. Poznámka pod čarou: Brazilie je velmoc i v oblastech
duchosměrných, jako je kupř. spiritismus a přičleněné hlubiny.
Mimochodem, tomu reportérovi botovrhači hrozí 15 let vězení. I v
Jižní Americe je jeho čin aplaudován masami. Integrace Jižní Ameriky pokračuje
rychleji, nežli se vzhledem k některým problémům předpokládalo. Udržuje se tempo na Velké
šachovnici a využívá časové tísně protivníka.
Jedním z problému byla Kolumbie , čtyřicetiletá
občanská válka a napjaté vztahy s Ekvádorem. V tomto roce hrozil dokonce
válečný konflikt mezi Kolumbií a Ekvádorem, poté co Kolumbie 1. března
zaútočila na bojovníky povstalecké organizace FARC (Fuerzas Armadas
Revolucionarias de Colombia), kteří se ukrývali na území Ekvádoru, za řekou
Putumayo. Počet zabitých je uváděn různě - 16, 17, přes 20, mezi nimi
představitel umírněného křídla a stoupenec jednání, legendární Raúl Reyes,
vlastním jménem Luis Edgar Devia Silva. Ekvádor přirozeně protestoval
proti porušení suverenity, prezident Correa odvolal velvyslance z Bogoty a
nařídil vojenskou pohotovost na hranicích s Kolumbií. Připojuje se Venezuela.
Chavez rovněž soustřeďuje armádu na hranicích s Kolumbií. Dochází k tzv.
"Andské krizi 2008".
Kolumbie žertovně, avšak banálně tvrdí, že v
napadeném táboře povstalců FARC byly nalezeny dokumenty, dokazující kontakty
mezi nimi a prezidentem Correo. Rovněž Chaveze obvinili z finanční
podpory povstalců. Toto Correa i Chavez pochopitelně označili za lež.
Correa rovněž prohlásil, že jednání o propuštění politických vězňů, zajatců a
rukojmí, včetně Ingrid Betancourt na svobodu bylo téměř ukončeno před
kolumbijským útokem 1. března. Nabízí, až vnucuje se tím několik verzí skutečných
příčin a důvodů kolumbijského útoku. 5. března se ekvádorský a venezuelský
prezident sešli a prodiskutovali situaci. Correa nazval kolumbijského
prezidenta Álvaro Uribe loutkou, vedenou cizími loutkaři. Na summitu
Grupo de Río (Rio Group - členskými státy jsou Argentina, Belize,
Bolívie, Brazílie, Caricom, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Dominikánská
republika, Ekvádor, Salvador, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Mexiko,
Nikaragua, Panama, Praguay, Uruguay, Venezuela) v Santo Domingo, Dominikánské
republice, 7.března 2008 dochází nakonec přese všechno ke smíru.
Kolumbie se omluvila za útok a slibuje, že nic
podobného nemíní opakovat. Problém tedy už nebrání vytvoření Rady obrany.
Otázkou zůstává FARC. Složí zbraně? Za jakých podmínek? Jaké záruky bude
požadovat? Mírový proces už tady byl v osmdesátých letech. Tehdy byla vytvořena
strana Uniòn Patriótica, obdoba politického křídla Irské republikánské armády
Sinn Fein, nebo palestinské PLO. Členové této strany byli vražděni takřka
masově, přesný počet není znám, ale šlo o tisíce.
Historie občanské války v Kolumbii není jednoduchá.
Bude snad možným řešením "zapatizace"? Kultura teroru
intoxikovala zemi. Zájmy stínových mocenských centrál, mezinárodních sítí
organizovaného zločinu, architektů hybridního tzv. gangster kapitalismu a
geopolitiků chaosu, kteří mají své ustálené projekty, etapy a osvědčené
rošády, nejsou snadno odvolatelné , obzvláště nakolik se staly žádoucími , nebo
nutnými pro metabolismus globalizujícího se Systému. Zřejmě rámci
Unasul-Unasur reálná šance i plán a mírová strategie pro Kolumbii v existují.
Nového prezidenta USA čeká nelehký, přismrádlý úkol a sysifovský úděl
neutralizace historie a zastavení růstu Latinské Ameriky. To je
bezpodmínečně podmíněno zesílenou kontrolou obyvatelstva USA, které
by v případě selhání, nebo dlouhodobého oslabení instrumentů hegemonie a
permanentní manipulace, mohlo být do budoucna, možná tím
nejradikálnějším nepřítelem severoamerické i světové vládnoucí skupiny a třídy.
Momentálně je ovšem až trapně neškodné a kooperující. Pro žádného ze
zúčastněných není nejasné, že růst, emancipace a kulturní zvýraznění Latinské
Ameriky není možné bez ukončení vykořisťování, ekonomické nerovnosti, morálního
sebemrzačení a nevyhnutelného strukturálně zabezpečeného ponížení. To
znamená, že společnost musí být nutně, přinejmenším důsledně anti-
kapitalistická. Toho může dosáhnout pouze současnou eliminací politického
elitismu, to jest realizací demokracie, ve které je pro každého podíl na
tvorbě společenské reality institucionálně i prostorem nikoho, zajištěn.
Nestátní a anti-hegemonistická společenství,
permanentní kulturní revoluce aktivní (v Latinské Americe neukončené
postupující modernity) i pasivní, tj. nadčasově stimulující regenerující
organickou, nezasažitelnou tradicí. Hugo Chavez naslouchá Istvanu
Meszarosovi a realizuje Leibowitze.V Argentině dělníci převzali krachující, či
z chytráctví opuštěné továrny a vedou je úspěšně sami. Vznikají nové formy
organizace a návraty do budoucnosti. Ti v Mexiku, kteří věří v magii
čísel, nebo pravidelnost v dějinách, očekávají Velkou revoluci v
roce 2010. To není za dlouho.Vše nejlepší v Novém roce.
26.5.2008, Josef Mikovec: Spojené státy
jihoamerické : Už je to tady ! ZDE
Spojené
státy jihoamerické – WIKI ZDE
Sudamerica
Potencia mundial UNASUR ZDE
Unasul
aprova criação do Conselho Sul-Americano de Defesa ZDE
Internationale Politik:
Brazil Rising ZDE
Oliver Stone to Make Chavez
Documentary ZDE
Mercosul
– WIKI ZDE
Mercosur
– WIKI ZDE
IHT: Chavez calls Iraqi
shoe-thrower courageous ZDE
CBS News: Chavez Calls
Bush 'The Devil' ZDE
IHT: Chavez calls Iraqi
shoe-thrower courageous ZDE
Rafael
Vicente Correa Delgado – WIKI ZDE
Rio Group – WIKI ZDE
Rio Grouppo – WIKI ZDE
Steven Dudley, Walking
Ghosts: Murder and Guerrilla Politics in Colombia Plan Colômbia ZDE
Andean Diplomatic crisis ZDE
Revolutionary Armed Forces
of Colombia ZDE
Raúl
Reyes en febrero 2008 ZDE
Luis
Edgar Devia Silva aka Raúl Reyes ZDE
Doporučení
je hoden film Guerilla Girl, režisér Frank Piasecki Poulen (premiéra
2006, Silver Docs Film Festival v Silver Springs, Maryland) ZDEZDEZDEZDE
N.Chomsky
o Latinské Americe ZDE
Mexiko:
revoluce se odkládá ZDE
Prorocky
se vyjádřil Štěpán Kotrba už v dubnu 2008:
Dnes jsou životaschopné v zásadě pouze dva směry
radikální levice, oba myšlenkově nekompatibilní s evropským. Shodneme se na
tom, že americký neokonzervativismus zahanal USA nad propast ekonomické krize,
největší v novodobých dějinách. Sociální nepokoje proletarizované střední třídy
po dlouhodobém pádu dolaru přivodí zemi rozsáhlou a dlouhou krizi. Dolar
přestane být rezervní měnou světa. FED přestane určovat politiku ostatních
trhů. Už teď ukázaly USA, že nejsou schopny okupovat ani jednu jedinou pouštní
zemi, aniž by to stálo životy tisíců Američanů a stovky miliard dolarů.
USA okupací Iráku ukázaly svou slabost . A všichni
to vědí. Král je nahý. Postupně, ale o to uvědoměleji se budují Spojené státy
jihoamerické v kooperaci s Kubou a některými zeměmi třetího světa. Budují se na
vizi socialismu a ekonomického vývoje s vyloučením vlivu USA a 'západní'
Evropy. Ovšem ten socialismus je rozpřažen od křesťanského konceptu teologie
osvobození přes konzervativní dirigistický socialismus po anarchoautonomismus.
Do pěti let budou tyto integrující se země velmocí. Jejich propojování na Rusko
a Čínu se dá očekávat.
Roste vliv Číny. Roste vliv Ruska. Roste vliv
Indie. Tyto tři miliardy lidí volí cestu ekonomické integrace a vojenské
spolupráce. Jejich systém je dirigistický, kořistný, autoritářský a krutý, jako
Čingischánovo panství. Asi bychom v něm nechtěli být proletariátem... Do pěti
let bude Šanghajská organizace spolupráce strategickým centrem Asie. Rozvrácená
Evropa se přetváří v periferii změkčilých a zpohodlnělých odborářů. Měla přitom
nakročeno na banku celého světa, neboť euro se zdálo být kandidátem na světovou
rezervní měnu. Ale nepočítala s neokonzervativci v USA, s emancipací Ruska a
vyhnáním či fyzickou likvidací prozápadních pijavic surovinového byznysu -
ropných oligarchů ze všech zemí bývalého SSSR. Její plány na odsávání zisků z
energetického byznysu a plnou závislost na ekonomickém systému západní Evropy
narazily na realitu vývoje po Jelcinovi. Nejspíše si musí projít bolestným
vystřízlivěním z euroatlantické nemohoucnosti, aby teprve pak zvolila silové
řešení kontinentální spolupráce na bázi přežití - a i pak bude na okraji zájmu
nových supervelmocí a bude muset vyřešit problémy, na které jí zadělala
politika NATO v Iráku, Izraeli, v Turecku, ale i v Polsku či Španělsku. Integrace jí může trvat deset let i více.
28.4.2008, Štěpán Kotrba:
ANALÝZA: Brave New World
Komentáře